Nadpis článku je také názvem tématu, které jsme v týdnu probírali a ve kterém jsme se snažili dětem přiblížit sounáležitost s živou i neživou přírodou, koloběhem a skupenstvím vody.
Naše hravé učení jsme začali příběhem o kapičce Evičce, jak cestovala od studánky v Krkonoších malým pramínkem, potůčkem, potokem a řekou Labe až do Německa do moře. Potom vystoupila do obláčků, kde si hrála s větrem a spojila se s ostatními kapičkami v déšť v mráčku a opět napršela zpět do studánky .Děti si tento koloběh vody vyzkoušely pomocí znázornění z vlny, plastových kapiček a prováděly také pokusy s párou stoupající z varné konvice, kterou jsme zachycovali na přiklopený talíř. Tento den jsme nazvali – „Mokrý – dešťový“.
Další den se naše kapička proměnila ve sněhovou vločku a měli jsme „bílý – sněhový den“. Děti přišly do MŠ celé v bílém. Dověděly se, kde a proč vzniká sníh, že každá vločka je jiná a proč nám sáně na sněhu klouzají. Protože nemáme sníh v přírodě, vyrobili jsme si svůj vlastní. Bílou holící pěnu jsme nastříkali na stoleček, zkoušeli, jak je tvárná, hebká a měkkoučká. Naše třída se proměnila v bílé království – co šlo, pokryla paní učitelka bílou gázou a rázem bylo zasněženo. Písnička „Bílá“ z pohádky O včelích medvídcích, kterou jsme se naučili, náš emocionální dojem z bílého prostředí ještě umocnila, protože i tady se zpívá :
„Nám by se nejvíce líbilo, natírat celý svět na bílo……“
Následující den jsme nazvali „modrý – ledový“. Koberec v herně se rázem proměnil v klouzačku, kterou jsme vytvořili z batikované gázy na modrou barvu. Děti měly pěknou klouzačku, bruslily a hrály hokej. To bylo výskotu a radosti! Děti si vyzkoušely pokusy s ledem, zamrazovaly vodu v kelímcích či pozorovaly tající kousky ledu.
Předposlední den jsme nazvali sáňkářský. Děti ve dvojicích běhaly s opravdivými sáněmi, na kterých poznávaly materiály, ze kterých jsou vyrobeny – kov, dřevo, počítaly desky na sedátku na sáních, procvičovaly úklony stranou jako při opravdivé jízdě na sáních.
V pátek jsme už jenom procvičovali naši fyzickou zdatnost a pohybem opakovali a napodobovali zimní sporty. A kapička Evička s námi zůstala až do dalšího týdne, tak se dětem putování s ní líbilo! A ta radost, zájem a nadšení dětí – to je pro nás ta nejlepší odměna !