Na pátek 4.6.2016 jsme se všichni moc těšili. A jak by ne. Čekala nás sice delší cesta Tlumačovem, ale když jsme zvládli cestu za pokladem, nemohla to být pro nás velká překážka. Vyrazili jsme opět hned po ranní svačince do místního hřebčince, kde už na nás všichni čekali.
Hned u brány nás vítala mladá slečna, která se nám plně celou dobu naší návštěvy pečlivě věnovala.
Seznámila nás s historií hřebčince, ukázala nám spolu s ostatními zaměstnanci stáje a koníky. Shlédli jsme ukázku jízdy jednoho z žokejů na krásném, bujném hnědákovi, který svého pána poslouchal na slovo a vzorně plnil jeho povely. Pan Ondřej Mamica nám přivedl ukázat dva koníky – hnědáka a bělouše. Povídal nám zajímavé věci o tom, co rádi jedí, jak se chovají, kdo na nich jezdí, seznámil děti s tím, jak vypadá sedlo pro koně, na co slouží uzda a jak se musí jezdec na koníkovi chovat, aby ho správně poslouchal. Děti měly povoleno dát koníkovi drobné laskominy, které přinesly do hřebčince.
Na závěr naší návštěvy děti obdržely od zaměstnanců drobné dárky a plni dojmů se vraceli zpět do mateřské školy. Děkujeme za možnost podívat se do prostředí místního hřebčince, který má dlouhou tradici a dodnes je známý v okolí jako místo, kde se dříve konaly hojně navštěvované dostihy.
