Pátek 27.6.2025 byl dnem, na který jsme se všichni moc těšili. Nejstarší děti ze třídy Sluníček čekalo spaní v mateřské přes noc, bez mámy, táty, sourozenců, jen se svými kamarády a učitelkami. Po pátečním obědě děti netradičně natáhly své tělo na koberec, pod hlavu si daly měkkou peřinku a odpočívaly, protože po dřívější odpolední svačině jsme všichni vyrazili směrem k nádraží, abychom vlakem odjeli do nedalekého Zlína. Tam byl pro nás připraven poutavý příběh: „Bob a Bobek ve filmu.“ Promítalo se v jednom ze sálů multikina ve Zlatém jablku. Pohádkové příběhy dvou králičích hrdinů byly napínavé, děti s nimi prožívaly neobvyklé dobrodružství a v duchu pomáhaly pátrat po tajemném a neznámém Mrkvojedovi. Samozřejmě, jak už to v pohádkách bývá, všechno dobře dopadlo a my jsme se mohli hned po promítání svézt na jezdících schodech o dvě patra níž, do KFC, kde měly děti připraveno malé občerstvení. Koupili jsme několik kýblíků hranolek a děti si na nich opravdu moc pochutnaly. Z KFC jsme se vypravili do nedalekého zlínského parku, plného nejrůznějších atrakcí pro děti. Bohatý dětský mobiliář nedal dětem klid, musely ho přece všechen vyzkoušet. Houpačky, točící kruh, lanová pyramida, různé šplhací zařízení, aj., dopřály dětem dostatek pohybového vyžití. Hodinka na hřišti nám utekla jako voda a my jsme vyrazili směrem k autobusovému nádraží, abychom se o půl sedmé vypravili na cestu zpět do mateřské školy. Po příjezdu děti povečeřely zásoby z domova a při hře v mateřské škole jsme vyhlíželi, jestli už se venku stmívá, abychom mohli jít hledat poklad pohádkových králíků. Když jsme se konečně dočkali, vyrazili jsme na dobrodružnou výpravu Tlumačovem vyzbrojeni baterkami.
Děti plnily jednotlivé úkoly a tak nám cesta rychle ubíhala. Šli jsme kolem náměstíčka a stále bylo co sledovat a čím se bavit. Po příchodu do školky jsme vyběhli na školní zahradu a děti měly za úkol najít schovaný poklad. Zahrada se rozsvítila světýlky z baterek a vypadalo to, jako by byla plná světlušek. Pak se ozval vítězný křik, když někdo z dětí objevil dva plátěné pytle, ve kterých se skrýval poklad Boba a Bobka. Ukrýval se ve dvou dřevěných chatkách, které stojí v zadní části zahrady a večer působily opravdu strašidelně, což ovšem našim chrabrým hledačům pokladu vůbec ani na chvíli nevadilo. Poklad jsme ve školce prozkoumali. V prvním pytli byly omalovánky Boba a Bobka, zápisníček do školy s obrázkem obou králíků, oříšková tyčinka s lentilkovým oplatkem, čokoláda Milka a pár gumových bonbόnů. K tomu jsme ještě dětem připravili pamětní listy s obrázkem. Ve druhém pytli s otvory děti s nedočkavostí hledaly barevné stříkací pistolky ve tvaru žraloka a delfína, které určitě využijí při koupání v domácím bazéně nebo na koupališti. Po rozdělení pokladu následovala nezbytná hygienická chvilka a potom hurá na kutě.
Děti šly spát později, než je obvykle v domácím prostředí zvykem, ale aspoň si užily netradiční den, na který snad budou určitě rády vzpomínat. Než bys řekl švec, děti byly v limbu. Plyšáky z domova měly u sebe, kamarády vedle sebe a kousek od nich spaly na matračce na zemi také obě paní učitelky. Noc byla klidná, nikdo neplakal a teprve kolem půl osmé se první děti začaly na lehátcích vrtět. A to byl ten správný čas na vyhlášení rozcvičky. Použili jsme známou hlášku Boba a Bobka, králíků z klobouku, kteří každý den začínali větou: „Vstávat a cvičit“. Tělovýchovná chvilka proběhla s paní učitelkou Inkou, paní učitelka Hanka chystala snídani. Velké díky patří maminkám, které nám upekly výborné koláče, perníčky, buchty a připravily také slané šneky. Děti si moc pochutnaly. K tomu nám paní kuchařky uvařily ovocný čaj, takže nás čekala bohatá snídaně. Po ní byly děti slavnostně odměněny za statečnost při hledání pokladu a za klidnou noc strávenou bez mámy a táty.
A pak už se do školky začali trousit rodiče, kterým se po dětech už určitě stýskalo. Akce „spaní v mateřské škole s programem“ se vydařila, nepršelo, nikdo neplakal, měli jsme spoustu dobrot, spoustu zážitků, ať už z cesty vlakem, z kina či her v parku i ve škole, hledání pokladu a hlavně z netradičního nocování bez mámy a táty. Příští rok se budeme těšit na tuto akci znova, ale to už zase s jinými dětmi.
